Česká politika od roku 1989 nikdy nebyla prototypem souboje idejí, ale vždy alespoň navenek šlo o souboj myšlenek jednotlivých stran a politických proudů. To se dnes ale velice rychle mění a jindy okurková sezóna je svědkem přeměny politického dění na šachovou partii.
Prezident Zeman sice teoreticky nastoluje některé své názorové priority typu majetková přiznání,zvýšení investic nebo kanál Labe-Odra-Dunaj, svými činy ovšem mění českou politiku na svého druhu šachovou partii. Nejde už o to, kdo má jaký názor, ale je nutné reagovat na prezidentovy tahy a ideálně se pokusit je předvídat a bránit či přímo vyrazit do protiútoku.
Prezident jen postupně odkrývá své karty a to buď osobně nebo prostřednictvím svých spojenců z SPOZ. Jeho soupeřům nezbývá než se domýšlet, co který výrok znamená. Dnes například na dotaz, zda přinesených 101 podpisů znamená možnost druhého pokusu, odpověděl: „V každém případě nedostanou druhý pokus, když to neudělají.“ Opět výrok, který nechává další tahy otevřené a spíše přidává nejistotu.
Nevím, jak vy, ale já bych raději, kdyby se politici hádali o výši daní nebo o důchodovém systému, než o to, zda podpisy na hrad je nutné ověřit nebo neověřit. Šachy nechme šachistům.
