Koncem roku 2009 jsem se na Ekonomické fakultě MU zabýval tématem Eura a přínosy či riziky jeho přijetí. Vzhledem k tomu, že se společná měna stala nyní důležitým tématem, uveřejňuji zde celý text seminární práce. Je to dlouhé, ale třeba to někoho zaujme.
1 Úvod
Úkolem práce je popsat pozitivní a negativní dopady zavedení jednotné evropské měny na hospodářský systém v České republice. V úvodu práce bude popsán stručně systém Evropské měnové unie a poté je další část věnována teoretickým poznatkům o monetárních uniích. Prezentována je především teorie Roberta Mundella o optimálních měnových oblastech. V další části jsou popsány konkrétní dopady jednotné měny na evropské hospodářství a poté konkrétní členění dopadů na ekonomiku České republiky.
2 Evropská měnová unie
Společná měna Euro byla zavedena v roce 1999, ale cesta k ní byla položena již dříve prostřednictvím přípravných aktivit. Myšlenka unie vznikla pro krizi v letech 1968 a 1969, kdy byla vytvořena skupina vedená Pierrem Wernerem. Samotný evropský měnový systém byl spuštěn v roce 1979. Systém byl založen na směnných kurzech vůči nově vytvořené měně ECU. Úspěch této fáze vedl k úvahám o další cestě k evropské měnové unii. Delorsova zpráva z roku 1990 nastínila cestu ke společné měně. Součástí byla i Maastrichtská kritéria z roku 1991, která určují podmínky pro státy, které se chtějí zapojit do eurozóny.
3 Teoretické výhody a nevýhody monetární unie
Teoretické studie ekonomů se tomuto tématu začaly věnovat v 90. letech minulého století v souvislosti s plány na měnovou integraci zemí Evropské unie. Obecně není možné konstatovat, zda měnová unie je nebo není prospěšná. Vše závisí na konkrétním případě. Mnoho ekonomů v této souvislosti vychází z teorie Optimální měnové oblasti (Optimal currency area – OCA), kterou poprvé prezentoval Robert Mundell.
Mundell na příkladě asymetrické šoku – posunu v poptávce po zboží v jednom regionu – uvádí čtyři základní kritéria pro optimální měnovou oblast:
– Mobilitu práce v regionu
– Flexibilní mzdy
– Otevřenost a kapitálovou mobilitu včetně mobility cen a mezd
– Automatický fiskální mechanismus rozdělování peněz v regionu, což je většinou forma přerozdělování výnosů daní do méně rozvinutých částí regionu[1]
V případě Evropské unie se ukazuje problémem především nízká mobilita pracovní síly v porovnání s USA nebo Japonskem.
3.1 Negativa měnové unie
Negativa měnové unie většinou vycházejí ze ztráty nezávislosti monetární politiky, tedy schopnosti kontrolovat tok peněz v ekonomice pomocí stanovování úrokových sazeb a směnných kurzů. Monetární politika se přesouvá na unijní úroveň.
Ekonomové ve svých pracích nejčastěji zmiňují následující nevýhody měnové unie:
a) Ztráta nezávislosti a nemožnost ovlivňovat a aktivně reagovat na ekonomické šoky, schopnost ovlivňovat směnné kurzy může být důležitá v případě, kdy nejsou splněny výše uvedené podmínky pro optimální měnovou oblast.
b) Nemožnost ovlivnit či změkčit hospodářský cyklus
c) Problémy s rozdílnou úrovní a růstem HDP jednotlivých zemí
d) Strukturální rozdíly mezi zeměmi – ve vztahu mezi inflací a nezaměstnaností v pracovním trhu, v právním systému, v růstu HDP, ve fiskálním systému[2]
Zajímavým faktem, který bývá uváděn hlavně mezi pozitivy, je snížení nejistoty a nepředvídatelnosti směnných kurzů. Někteří autoři ovšem argumentují v opačném směru, kdy právě tato nepředvídatelnost může být zdrojem zisků společností.
3.2 Výhody měnové unie
Zatímco nevýhody měnové unie spočívají většinou na makroekonomické rovině, najdeme výhody spíše v rovině mikroekonomické. Jedná se především o:
3.2.1 Transakční náklady
Dopady měnové unie na obchod v jednotlivých zemích se podrobně zabýval Andy Rose z univerzity v Berkley.[3] Podle jeho metodiky byl několika autory spočítán vliv měnové unie na mezinárodní obchod v rámci Evropské unie i vně EU. Podrobnou studii zveřejnil v roce 2006 Richard Baldwin na zadání Evropské centrální banky[4]. Odhaduje zvýšení obchodu o 5 – 10 %.
4 Euro – hodnocení Evropské komise
Některé přínosy společné měny uvádí přímo ve svých publikacích přímo Evropská komise. Jsou mezi nimi:
a) Stabilní měna
b) Nízká inflace a nízké úrokové sazby
c) Cenová transparentnost
d) Eliminace nákladů na měnovou směnu
e) Lepší integrace finančních trhů
f) Lepší pozice Evropské unie v globální ekonomice
g) Ulehčení mezinárodnímu obchodu
h) Symbol evropské identity[5]
Pro vyhodnocení vlivu eura a jeho dopadů je nutné si uvědomit primární cíle Evropské centrální banky. Ty byly definovány Maastrichtskou smlouvu, kdy bylo stanoveno, že primárním cílem je cenová stabilita. Evropská centrální banka také přesněji stanovila tento cíl: harmonizovaný index spotřebitelských cen má být ve středním období nižší ale blízký 2 %. [6] Za prvních deset let se Evropské centrální bance (ECB) podařilo cíl téměr splnit, když se uvedený index pohyboval lehce nad stanovenou 2 % hranicí. Dalším pozitivem kromě cenové stability jsou nízké úrokové míry. Podle zprávy ECB se také rozšířil obchod mezi zeměmi eurozóny a došlo k větší finanční integraci. Zvýšil se podíl investic mezi zeměmi eurozóny.[7]
Důležitá je také role nové měny na globálním trhu. Mezinárodní dimenze eura a jeho použití jako rezervní a transakční změny se zvýšila. Euro se stalo druhou nejdůležitější mezinárodní měnou po americkém dolaru, i když jeho globální dopad je stále menší než dopad dolaru. Například současný podíl eura na globálních oficiálních rezervách je vyšší než součet podílu všech měn zemí eurozóny (zvláště německé marky) na konci roku 1998, který se pohyboval kolem 18 %. Podíl eura stoupl během prvních pěti let trvání měnové unie na asi 25 %. [8]
5 Přechod na Euro v ČR
Základním dokumentem, který popisuje přechod na společnou měnu v ČR je Národní plán zavedení eura v České republice[9], který by schválen vládou 11. dubna 2007. Tento plán je ovšem spíše technickým popisem, jak postupovat při přijímání eura.
Tématice se věnovalo také několik přednášek a seminářů v České republice a na základě zadání Ministerstva financí byla zpracována podrobná Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR[10]. I tato studie vychází z teorie optimálních měnových oblastí.
5.1 Přímé přínosy:
5.1.1 omezení kurzového rizika
Tato změna má vliv, jak na firmy, tak i na občany. Pro firmy je zásadním rizikem rozdíl mezi směnným kurzem v den provedení obchodu a kurzem v den zúčtování. Studie odhaduje přínos pro podnikatele na 1,4 % HDP[11].
5.1.2 Snížení transakčních nákladů
Tyto náklady mohou být finanční (přímé náklady na směnu v bankách) a administrativní (náklady na správu účetnictví apod. ). Pokus o kvantifikaci finančních přínosů provedla Maďarská národní banka ve své studii Adopting the euro in Hungary:expected costs, benefits and timing.[12] Dle této studie a díky spolupráci s maďarskými komerčními bankami, které jeden měsíc tyto výdaje evidovaly, je odhad přínosů 0,11 – 0,22 % HDP. V ČR zatím takový průzkum neproběhl.
Administrativní náklady (tzv. in-house costs) jsou tvořeny náklady na lidské a kapitálové zdroje, vynaložené na uskutečňování devizových operací. Podle studií se tyto úspory mohou pohybovat kolem 0,1 % HDP. [13]
5.1.3 Nižší náklady na obstarání kapitálu
Evropská centrální banka díky nízké inflaci udržuje nízkou úrokovou míru a lze očekávat, že tento trend proběhne i v ČR a sníží tak náklady na obstarání kapitálu[14]
5.1.4 Vyšší transparentnost cen
Zatím není dokázáno sbližování cenových úrovní ve státech měnové unie, takže se jedná spíše o dlouhodobý trend, který nebude mít zásadní dopad na domácí ekonomiku.
5.2 Přímé náklady:
5.2.1 Ztráta autonomní monetární politiky
V tomto bodě se jedná o problematiku již zmiňovaného možného asymetrického šoku, který by mohl být dán rozdíly mezi hospodářskými cykly eurozóny a také rozdílnou strukturou ekonomiky a rolí průmyslu. Za účelem vyhnutí se možným problémům, stanovila Evropská unie konvergenční kriteria, která je nutné splnit pro vstup do eurozóny. ČR plní všechna 4 kritéria, problémem je spíše nesoulad struktury ekonomiky se zeměmi eurozóny a nedostatečná mobilita práce.
Lze očekávat, že s odezněním finanční krize dojde v budoucnu k opětovnému zlepšení výsledků v oblasti finanční integrace české ekonomiky s eurozónou a k nastolení příznivějších podmínek pro vstup do mechanismu ERM II. Finanční krize by ale mohla mít i dlouhodobější negativní důsledky na sladěnost ekonomik jednotlivých členských států, pokud by v jejím důsledku došlo k rozvolnění fiskální disciplíny v Evropské unii. Ohledně budoucí aplikace pravidel Paktu stability a růstu však stále panuje velká nejistota.[15]
5.2.2 Bezprostřední růst cenové hladiny
Zde se setkáváme s pojmem vnímaná inflace, kterou je možné analyzovat i na základě zkušeností ze zemí, kde bylo Euro již zavedeno. Ukazuje se, že spotřebitelé mají daleko vyšší vnímání na zvýšení cen než na jejich pokles a vnímaná inflace je proto vyšší než ta skutečná. Výzkumy Eurostatu ukazují, že vnímaná inflace se pohybuje kolem 20.67 %, přičemž skutečná je 2.52 %. [16] Ze zkušeností je také zřejmé, že vnímanou inflaci je možné jen složitě snížit, pokud se objeví. Je tedy nutné pokud možno zamezit jejímu vzniku.[17]
Zajímavou zkušeností bylo v tomto ohledu zavedení Eura na Slovensku v roce 2009. K zabránění neoprávněného zvyšování cen byl využit obecný zákon a také Etický kodex pro zavedení eura. Na první pohled nebyl ve vývoji inflace v lednu 2009 (0.15 %) zaznamenán nárůst, který by se odlišoval od dlouhodobých trendů. Přesto se vyskytly skupiny výrobků, kde byl nárůst větší a zde je zřejmý vliv zavedení nové měny.[18]
5.2.3 Administrativní náklady
Jedná se především o IT náklady. Slovenská národní banka odhaduje tyto náklady na 0,3 – 0,6%[19]. V ČR podobný odhad neexistuje.
5.2.4 Specifické náklady bankovního sektoru
Jedná se o náklady ČNB na přípravu a výrobu bankovek a také například o náklady na bank na přizpůsobení bankomatů.
5.3 Nepřímé přínosy:
5.3.1 Růst zahraničního obchodu
Růst zahraničního obchodu souvisí především s již zmíněnými přímými přínosy (odstranění transakčních nákladů a bariér pro mezinárodní obchod) a je poměrně těžko rozlišitelné, jak ho ovlivní právě společná měna a jak ostatní vlivy.
5.3.2 Příliv zahraničních investic
Dle zprávy nelze očekávat významnější zvětšení přílivu zahraničních investic po vytvoření jednotného trhu. Zásadní vliv na příliv investic má atraktivita ekonomiky, která v ČR vykazuje klesající tendenci. [20]
5.4 Politické přínosy a kritika zavedení eura
Podstatným smyslem zavedení společné evropské změny je také přínos politický. Euro je symbolem evropské integrace a jeho asi nejviditelnější konkretizací. Konvergenční kritéria navíc mají i významný stimulační efekt na českou vnitřní politiku. Všechny hlavní politické strany se totiž hlásí k zavedení eura a tak je nutné také uzpůsobit vnitřní fungování hospodářského systému těmto požadavkům.
Česká národní banka vydává se spolupráci s Ministerstvem financí pravidelné Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.
Česká republika (ČR) je zavázána podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR v současnosti žádné přímé důsledky.
Současná finanční krize a negativní vývoj strukturálního deficitu zatím podle názoru MF ČR a ČNB nepřejí brzkému přijetí eura.[21]
Kromě těchto pozitivních hlasů se objevují i názory spíše negativní, které považují projekt společné měny za projekt převážně politický. Mezi takového kritiky patří například Václav Klaus, který kritizuje společnou měnu z pohledu klasické ekonomické teorie OCA.
Rigidita evropského trhu práce je všeobecně známá a dostatečně zdokumentovaná, což je v kontradikci se základním požadavkem ekonomické teorie, který říká, že kde neexistuje mobilita a propojenost trhu práce, je potřeba mít flexibilní měnové kursy. Asymetrické pozitivní a negativní šoky se v Evropě objevují stále znovu, což není nijak překvapivé, protože země eurozóny odlišné jsou. Velikost fiskálních transferů na úrovni eurozóny je nicméně velmi malá. Mezi členy EU sice existuje určitá míra mezinárodní solidarity, její úroveň je ale nesrovnatelná s mírou solidarity uvnitř národních států.[22]
Klaus navíc považuje pozitivní dopady měnové unie za zanedbatelné a navíc uvádí 2 další možná negativa:
– Jednotná měna (bez fiskální unifikace) vytváří prostředí pro fiskální nezodpovědnost. Podle Klause, který čerpá z článku Anthony de Jasay by se dalo mluvit o fiskálním černém pasažérství[23]
– Fiskální oblast je menší než měnová oblast a fiskální odpovědnost je tedy odlišná od odpovědnosti měnové.
6 Závěr
Cílem práce bylo stručně charakterizovat možné negativní i pozitivní dopady zavedení eura v České republice. V této oblasti existuje jeden zásadní dokument, který byl vypracován na základě pověření Ministerstva financí ekonomy z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V porovnání s podobnými dokumenty ze Slovenska a Maďarska neobsahuje zmíněný dokument tolik exaktních údajů, spíše se jedná o rozpracování tématiky a navržení dalších kroků. Obecně je ovšem možné konstatovat, že platí teoretická východiska popsaná v úvodu práce.
7 Seznam literatury
Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. NHB Occasional Papers [online]. Maďarská centrální banka. 2002. ISSN 1216-9293 Dostupné z < http://english.mnb.hu/Engine.aspx?page=mnben_muhelytanulmanyok&ContentID=3057 >
ANTONIDES, Gerrit. How is perceived inflation related to actual price changes in the European Union?. In: Journal of Economic Psychology, Volume 29, Issue 4, August 2008, Ss. 417-432
BALDWIN, Richard. The Euro´s trade effect. Frankfurt 2006. European central bank : Working paper series. Dostupné z < http://www.ecb.de/pub/pdf/scpwps/ecbwp594.pdf>
DE JASAY, Anthony. Free riding on the Euro [online]. Library of Economics. 2003. [cit. 2009-12-05].Dostupné z <http://www.econlib.org/library/Columns/y2003/Jasayeuro.html>.
GRABNER, M.. The costs and benefits of monetary union [online], 2003. [cit 2009-12-03]. Dostupné z: <http://www.econ.ucdavis.edu/graduate/mgrabner/research/monetary_union.pdf>.
How the euro benefits us all [online]. European commission. 2007 [cit.2009-12-02]. Dostupné z:
< http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication9869_en.pdf >.
KLAUS, Václav. Euro a jeho budoucnost. Přednáška pro CATO Institut, Washington D.C., 20.11.2003. Dostupné z < http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=ii9wlW84o3oN>
LACINA, L. a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. 2. Opravené vydání o poznámky z oponentního řízení. Bučovice: Martin Stříž. 2007
LACINA, L.. Postrach jednorázového zdražování po zavedení eura [online]. Přednáška ze semináře „Deset let eura – inspirace pro Česko republiku“. Dostupné z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/publikace_seminare_956.html
Monthly bulletin, 10th anniversary of the ECB [online]. Frankfurt am Main : European central bank. 2008. Dostupné z: <http://www.ecb.int/pub/mb/html/index.en.html>. ISSN 1725-2822.
MUNDELL, A. Robert. A Theory of Optimum Currency Areas. In: The American Economic Review, Vol. 51, No. 4 (Sep., 1961), ss. 657-665. Dostupné z http://www.jstor.org/stable/1812792
Národní plán zavedení eura [online]. Praha : Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. 2008 [cit.2009-12-02]. Dostupné z: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_plan_zavedeni_cr_185.html>.
ROSE, Andrew K., LOCKWOOD, Ben, QUAH, Danny. One Money, One Market: The Effect of Common Currencies on Trade. Economic Policy, Vol. 15, No. 30 (Apr., 2000), ss. 9-45. Dostupné z <http://www.jstor.org/stable/1344722>
Vplyv zavedeni eura na slovenské hospodarstvo[online]. Národná banka Slovenska. Dostupné z <http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/06_kol1.pdf>.
Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou[online]. Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. 2008. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2008_pdf.pdf>
Vplyv zavedenia eura na infláciu v Slovenskej republike v januári 2009 [online]. Národná banka Slovenska. Dostupné z < http://www.nbs.sk/sk/publikacie/odborna-publikacna-cinnost-menoveho-useku>.
[1] MUNDELL, A. Robert. A Theory of Optimum Currency Areas. In: The American Economic Review, Vol. 51, No. 4 (Sep., 1961), ss. 657-665. Dostupné z <http://www.jstor.org/stable/1812792>
[2] GRABNER, M.. The costs and benefits of monetary union [online], 2003. [cit 2009-12-03]. Dostupné z: <http://www.econ.ucdavis.edu/graduate/mgrabner/research/monetary_union.pdf>.
[3] ROSE, Andrew K., LOCKWOOD, Ben, QUAH, Danny. One Money, One Market: The Effect of Common Currencies on Trade. Economic Policy, Vol. 15, No. 30 (Apr., 2000), ss. 9-45. Dostupné z <http://www.jstor.org/stable/1344722>
[4] BALDWIN, Richard. The Euro´s trade effect. Frankfurt 2006. European central bank : Working paper series. Dostupné z < http://www.ecb.de/pub/pdf/scpwps/ecbwp594.pdf>
[5] How the euro benefits us all [online]. European commission. 2007 [cit.2009-12-02]. Dostupné z:
< http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication9869_en.pdf >.
[6] Monthly bulletin, 10th anniversary of the ECB [online]. Frankfurt am Main : European central bank. 2008. Dostupné z: <http://www.ecb.int/pub/mb/html/index.en.html>. ISSN 1725-2822. S. 36
[7] Monthly bulletin, 10th anniversary of the ECB [online]. S. 95
[8] Monthly bulletin, 10th anniversary of the ECB [online]. S. 97
[9] Národní plán zavedení eura [online]. Praha : Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. 2008 [cit.2009-12-02]. Dostupné z: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_plan_zavedeni_cr_185.html>.
[10] LACINA, L. a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. 2. Opravené vydání o poznámky z oponentního řízení. Bučovice: Martin Stříž. 2007
[11] Národní plán zavedení eura [online]. S. 9
[12] Adopting the euro in Hungary: expected costs, benefits and timing. NHB Occasional Papers [online]. Maďarská centrální banka. 2002. ISSN 1216-9293 Dostupné z < http://english.mnb.hu/Engine.aspx?page=mnben_muhelytanulmanyok&ContentID=3057 >
[13] Vplyv zavedeni eura na slovenské hospodarstvo[online]. Národná banka Slovenska. Dostupné z <http://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/06_kol1.pdf>. S. 6
[14] Národní plán zavedení eura [online]. S. 11
[15] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou[online]. Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. 2008. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2008_pdf.pdf>
[16] ANTONIDES, Gerrit. How is perceived inflation related to actual price changes in the European Union?. In: Journal of Economic Psychology, Volume 29, Issue 4, August 2008, Ss. 417-432
[17] LADINA, L.. Postrach jednorázového zdražování po zavedení eura [online]. Přednáška ze semináře „Deset let eura – inspirace pro Česko republiku“. Dostupné z <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/publikace_seminare_956.html>
[18] Vplyv zavedenia eura na infláciu v Slovenskej republike v januári 2009 [online]. Národná banka Slovenska. Dostupné z < http://www.nbs.sk/sk/publikacie/odborna-publikacna-cinnost-menoveho-useku>.
[19] Vplyv zavedeni eura na slovenské hospodarstvo[online]. S. 26
[20] LACINA, L. a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. 2. Opravené vydání o poznámky z oponentního řízení. Bučovice: Martin Stříž. 2007. S. 126
[21] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. S. 8
[22] KLAUS, Václav. Euro a jeho budoucnost. Přednáška pro CATO Institut, Washington D.C., 20.11.2003. Dostupné z < http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=ii9wlW84o3oN>
[23] DE JASAY, Anthony. Free riding on the Euro [online]. Library of Economics. 2003. [cit. 2009-12-05].Dostupné z <http://www.econlib.org/library/Columns/y2003/Jasayeuro.html>.
