Druhý den našeho pobytu na Sicílii jsme se vydali jižním směrem. Ještě před odjezdem jsme okusili v malé kuchyňce a jídelně v jednom Danielovu snídani. Vždy se k našemu stolu postavil s dotazem, zda si to či ono dáme, a naše odpověď vždy byla kladná. Jen nás překvapilo, že měl vždy k dispozici jen tři kousky a tak jsme se úplně nepřejedli. Nicméně jsme načerpali spoustu zajímavých informací a tak nezbylo než zavelet „do tanku v tank“ a vyjet na jih. Naší první zastávkou bylo město Marsala.
Marsala
Marsala je přístavní město s asi 80 000 obyvatel, které je známé především sladkým dezertním vínem stejného jména. Město bylo založeno fénickými uprchlíky z města Mozia, které bylo zničeno v roce 397 před n.l..
Arabové dali městu současné jméno, které pochází z arabského „Marsa Allah“ (Aláhův přístav). Velký přístav byl zničen Karlem V. v 16. století. 11. května 1860 přistál v Marsale Giuseppe Garbibaldi s expedicí tisíce a začal tak proces, který vedl ke svržení Bourbonské nadvlády nad Sicílii a pokračoval sjednocením Itálie.
Mezi nejvýznamnější památky patří katedrála Chiesa madre:
Kino Cine impero – příklad futuristické architektury
Mazara del Vallo
Naši další zastávkou bylo město Mazara del Vallo. Město mělo díky své poloze celou řadu vládců: Féničany, Řeky, Kartágince, Římany, Byzanc, Vandaly, Góty, Araby, Normany, rod Anjouvců, Aragonce i Bourbony. Původ osídlení spadá do 13. století před Kristem. Místo, nazvané Roccazoo, je jednou z největších nekropolí na Sicílii. Féničané udělali z Mazary centrum obchodu, což dokládají nejrůznější nálezy mincí. Pokřtili město jako Mazar, což znamená skála. V této době byla Mazara jakousi hranicí mezi řeckým Selinunte a fénickou Mozií. V roce 406 před n.l. přechází pod Segestu a v roce 392 pod nadvládu Sirakus. V roce 378 dobyli město Kartaginci, kteří zde zůstali do roku 210 před n.l.
Po skončení druhé punské vlády se dostává Mazara pod římský vliv. Po pádu Římské říše přechází po nadvládu Byzance a poznává také okupaci Vandalů a Gótů. V roce 827 přicházejí Arabové. Díky nim přicházejí do oblasti nové plodiny jako citróny či pomeranče a rozvíjí se zemědělství. Pod nadvládou Ibn Mankuta se město stalo významným centrem islámských studií a kde se učila literatura, poesie, právo a náboženství. O této době dodnes svědčí čtvrť Casbah.
V roce 1072 přechází Mazara pod nadvládu Normanů. Rugero d’Altavilla nechal postavit hradby a zpevnil arabský hrad. Arabům se podařilo v roce 1075 dobýt město krátce zpátky, ale po návratu Rugera byli vyhnání. Mazara se na krátkou dobu dokonce stala centrem normanského panství, když jsem Ruggero I svolal jedno z prvních parlamentních shromáždění v roce 1097.
Po smrti normanského panovníka Tancrediho přešlo panství na Jindřícha VI. ze štaufské dynastie, který zavedl vládu teroru. Nastala doba krize, kdy odešlo mnoho arabského obyvatelstva a primát v oblasti získává Trapani. Došlo také k poklesu zemědělské výroby a rozvoj ohrožovali i piráti.
V roce 1266 přešla moc na rod Anjou. Město v této době doplácelo na černé vojenské aktivity vládnoucí dynastie. Vše vyvrcholilo v roce 1282 v tak zvaných sicilských nešporách. Je to název povstání proti vládě Karla I. z Anjou, které vedlo k vyhnání Francouzů a k nastolení aragonského krále Petra III. Velikého. V důsledku povstání došlo k rozdělení Království sicilského na dva subjekty – na Siciliské království na ostrově a pevninské Neapolské království, které zůstalo Anjouvcům. Název je podle toho, že vypuklo v době, kdy se lidé odebírali o Velikonocích ne nešpory.
V roce 1713 přechází Mazar pod dominanci Savojských, následuje nadvláda rakouská a burbonská.
Dnes je Mazara nejvýznamnějším rybářským přístavem v Itálli.
