V posledních týdnech jsme byli svědky pro katolickou církev nezvyklého jevu. Několik biskupů se postupně více či méně konkrétně vyjádřilo k volbám a ouha: Jiří Paroubek se ihned jal sepisovat dopis předsedovi České biskupské konference.
Zkusme si vše shrnout od začátku:
25. dubna biskup Radkovský v článku pro Parlamentní listy uvedl „Povinností katolíka je prosazovat ve veřejném životě sociální učení církve, jak je obsaženo např. v poslední papežově encyklice In veritate. K tomu má mnohem blíž KDU než TOP 09“.
Dva dny na to zveřejnil biskup Václav Malý na webu www.cirkev.cz dokument, kterým jako předseda rady Iustitia a pax varuje před zadlužováním země.
„… neúnosné tempo zadlužování považujeme za hlavní téma letošních voleb. Toto téma je zároveň symbolem, nakolik političtí představitelé jednají s ohledem na budoucnost, či naopak líbivými sliby a neochotou řešit nepopulární záležitosti zadlužují generaci našich dětí.“, píše Václav Malý. V textu také kritizuje přístup dvou největších stran a uvádí skutečnost, že v letošních volbách mají šanci uspět i strany menší. Toto sdělení si noviny české vyloží jako podporu menším stranám, každý z nich ovšem míří trochu jiným směrem.
Na vyjádření ostře reagoval předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Vyjádřil jsem politování nad tímto krokem České biskupské konference, kterým zasáhla do volební kampaně. Pokud katolická církev na jedné straně prosazuje restituce a odůvodňuje je odlukou církve od státu a pak se stává aktérem a sděluje, koho mají lidé volit, budí to rozpaky“, prohlásil mimo jiné Paroubek.
Hned další den se od prohlášení Malého distancuje arcibiskup Jan Graubner, který uvádí, že se nejedná o oficiální prohlášení ČBK, která se tentokrát nehodlá k volbám vyjadřovat.
A aby to nebylo jednoduché tak poté, co většina médií spekulovala, proč Malý podpořil TOP 09 či KDU-ČSL, přispěchal s obviněním hradní Hájek a zařadil Malého mezi Havlovy příznivce: „Jde o zcela nepřijatelné explicitní zasahování jednoho z biskupů do předvolební kampaně. Pan biskup Malý si plete církev s politickou stranou. Připomíná mi to obdobně skandální pokusy kněze Halíka brutálně ovlivnit prezidentskou volbu“, píše Hájek.
Co si o tom všem myslím? V každém případě tato malá smršť článku a reakcí vyvolává dvě otázky: Má se církev vyjadřovat k politickým otázkám? Mají se vyjadřovat jednotliví její představitelé soukromě?
Církev má podle mého názoru povinnost se ke společenským záležitostem vyjadřovat. Jako celek by asi neměla podporovat pouze jednu stranu, ale spíše dbát a upozorňovat na určité principy. A co jednotliví biskupové i kněží sami za sebe? Jsou občany této země a tak nevidím důvod, proč by stejně jako odboráři či akademici, nemohli říci nahlas své politické názory. Zásadní problém spočívá v tom, že na to naše společnost není zvyklá. A to není jen chyba této společnosti. O stanoviscích katolické církve čtyři roky neslyšíme a nemyslím si, že by to byla jen vina médií, a najednou se divíme, že média i politici zpozorní a ostře reagují, když to církev nebo některý z biskupů udělá.
A nakonec je tu další problém. Jak zareagují věřící? Dokážou pochopit, že jejich biskup či farář má jiný politický názor než oni? Ale vždyť on má přece taky jiná oblíbená jídla, líbí se mu jiné filmy a jezdí rád na hory, i když já mám raději moře. Navštěvování jednoho kostela ještě nutně nemusí znamenat, že jsme ve všem stejní. A to platí i pro politický názor. Toto pojetí svobody své a chápání a respektování svobody druhých je něco, co často postrádám a často i v sobě hledám. Snad se hledání podaří.
