Olympiáda a fotbal v Riu – přínos nebo problém?

Vlády a pořadatelé olympiád a mistrovství světa většinou shodně tvrdí, že tyto velké sportovní akce mají pozitivní dopad na ekonomiku dané země. Je tomu ovšem skutečně tak? Nemají pravdu spíše davy lidí v Brazílii, kteří si myslí, že by vláda měla investovat spíše do výstavby komunikací než do výstavby stadionů? Nebo obyvatelé Istanbulu, kteří už dnes protestují proti kandidatuře města na pořádání olympijských her v roce 2020?

Velké sportovní události jako Mistrovství světa v kopané nebo Olympijské hry jsou fenoménem dnešní doby. Zájem o pořádání těchto sportovních akcí je velký a uspět v boji o pořádání velké sportovní akce je považováno za prestižní záležitost. Vlády a pořadatelé většinou shodně tvrdí, že všechny velké sportovní akce mají pozitivní dopad na ekonomiku dané země. Je tomu ovšem skutečně tak? Nemají pravdu spíše davy lidí v Brazílii, kteří si myslí, že by vláda měla investovat spíše do výstavby komunikací než do výstavby stadionů? Nebo obyvatelé Istanbulu, kteří už dnes protestují proti kandidatuře města na pořádání olympijských her v roce 2020?

Jednou věcí je zisk či ztráta her samotných, druhou potom finanční dopad na HDP a celou ekonomiku. Zatimco co zisk akce jako takové lze s nějakými detaily vždy spočítat a samozřejmě vždy záleží na tom, co vše se především do nákladů započítá, je výpočet dopadů na ekonomiku ještě daleko větší alchymie. Nejjednoduší přístup vychází z prostého multiplikačního efektu. Zjednodušeně: přijedou turisté, utrácí, hotely díky ním nabírají více zaměstnanců, kteří zase utrácejí své peníze v obchodech. Takto můžete pokračovat skoro do nekonečna a přínos londýnské olympiády byla takto spočten na 16 miliard liber. To by jistě byla pro protestující Brazilce skvělá zpráva. Ale tak jednoduché to není.

Daleko více se nyní prosazuje tzv. CGE model. Ten na rozdíl od předchozí metody zavádí některé nové skutečnosti, které model lépe přibližují realitě. Vychází z toho, že zdroje nejsou neomezené a zavádí tzv. efekt vytěsňování. Pokud se totiž kvůli akci přesune více lidí do turistického sektoru, znamená to také zvýšení cen a vedle toho i přesun zdrojů z jiných průmyslů do turistického průmyslu, tedy negativní vliv na jiné sektory. A ani stavební výdaje nemusí být vždy jen pozitivní. Každá taková stavba musí být také zaplacena a nejčastějším zdrojem vládního utrácení jsou daně. Pokud tomu tak je, může být čistý dopad stavebních projektů negativní a může ekonomiku i pokřivit. I proto byl přínos londýnské olympiády touto metodou vyčíslen jako pouhý zlomek výše uváděné sumy.

Pořádání velkých sportovních akcí tedy z ekonomického i společenského hlediska klade stále více a více otázek, na které bude stále těžší hledat odpovědi. Dle mého názoru hodně záleží na přístupu dané pořadatelské země. Sám jsem zažil atmosféru nemegalomanských her ve Vancouveru. Naopak z takových her v Praze bych měl opravdu velký strach :-). Co si o tom myslíte vy?

Podrobnější analýzy najdete na http://www.sport-plus.info/blogy/.