Po několikaměsíční přestávce zamířili flying men tentokrát na jih. Protože máme rádi ostrovy (za námi už je výprava na Sadinii, do Austrálie či Skotska), tak bylo jasné, že dříve nebo později přijde řada i na Sicílii. V pátek 30. listopadu jsme tedy vyjeli do Bratislavy, popili borovičku a odletěli letadlem společnosti Ryanair do Trapani. Trapani je město, které má asi 70 000 obyvatel a leží na západním pobřeží Sicílie. Vojenské letiště Trapani-Birgi zažívá rozkvět právě kvůli společnosti Ryanair, která zde vybudovala svůj hub. Na letišti si půjčujeme zamluvené auto značky Alfa Romeo, které má k našemu překvapení jen 3 dveře. Během pobytu tak zlidoví výrok „do tanku v tank“. Přesunujeme se do našeho prvního bydliště. Je jím bed and breakfast Cafisu v městečku Paceco, které leží několik kilometrů od Trapani. Majitelem je mladý Ital Daniele, který na Itala umí výborně italsky a umí poradit, kam jít a kde se najíst. Využíváme hned jeho služeb a testujeme restauraci na místním náměstí.
Erice
Protože jsme vyjeli časně ráno, zbývá nám dnes hodně času a tak plánujeme odpolední výlet. Už při příjezdu nás zaujala mohutná silueta hory, která se tyčí nad Trapani. Je to město Erice a je jasné, že tam dnes odpoledne pojedeme. Erice je malé městečko, které bylo založeno na bájné hoře Eryx. Eryx byl mytologickým hrdinou a králem stejnojmenného města. To bylo zničeno během první punské války. V roce 831 bylo město dobyto Araby a dostalo jméno Gebel-Hamed. Většího významu dostává město za Normanů od roku 1167. Město se později stalo základnou Fridricha II. Aragonského, který byl sicilskou šlechtou povolán na trůn a bojoval proti znovuovládnutí ostrova Anjouvci.
Hlavní památky:
Normanský hrad, katedrála Panny Marie, městské hradby, radnice
San Vito lo Capo
Když už někam jedeme, tak většinou musíme dojet na ten nejvzdálenější mys. Pouhým pohledem na mapu tak bylo jasné, že musíme navštívit San Vito Lo Capo. Pravda, mimo turistickou a plážovou sezónu, tam toho moc není, ale viděli jsme maják a majáky my máme rádi. Zdejší pláže prý patří k těm nejlepší v Itálii a každoročně se zde koná festival kuskusu.
A poté už jen návrat zpět do Paceca a cestou nezbytný nákup vinných zásob na večer. Den první končí.
