„Zkusíme tu letošní Hostýnskou pouť pojmout trochu jinak, čistě orelsky, bez politiků, kteří by mohli vnést neklid, ať nikoho nenaštveme“, říkali jsme si v červnu, kdy se pomalu rozbíhaly přípravné práce. Nakonec zvítězil nápad oprášit program, který byl prezentován už loni na oslavách v Kroměříži a který kvůli dešti mnoho členů Orla nevidělo. Shodou okolností jsme zjistili, že v sobotu bude na Hostýně i Prokop Siostrzonek a tak realizaci nic nebránilo. Podařilo se vše logisticky a programově zajistit a těšili jsme se, že si společně připomeneme těch uplynulých 101 let Orla v trochu netradiční formě.
Vracím se 2 hodin zpět, přede mši svatou, kdy se mě Prokop Siostrzonek ptá, že ho oslovil mladý muž, který by chtěl na podiu mluvit. Oba víme, že to není možné. Program je už dlouhodobě takto připraven a bohužel nelze umožnit, aby mluvil kdokoliv. Oním člověkem je Petr Drápal, starosta jednoty v Křenovicích. Údajně chce pouze krátce poděkovat a nebude to nic negativního. Ani to ale není možné a znovu mu opakuji, že mluvit nemůže.
Střih zpět. Ten stejný Petr Drápal s buldočím odhodláním po mši svaté opakuje, že on bude mluvit. Nehodláme se s ním prát a tak proniká na pódium, kdy cestou málem srazí jednu starou paní, děkuje a poté prohlašuje něco ve smyslu, že starosta Orla má červenou kartu. Je mi v té chvíli trapně, je mi líto Prokopa, který s tímto divadlem nemá nic společného, je mi líto lidí, kteří netuší, co se děje. Říkám si, že zkazit takto práci druhých je vlastně dost jednoduché.
Vedle pódia se navíc ve chvíli objevuje transparent, který se loučí asi s postavami ze seriálu Smolíkovy. Předseda revizní komise vytrvale drží nad hlavou papír, kde žádá Orla bez kmotrů. Slova, které slyším z úst některých starších Orlů, bych ve slovníku spisovné čeština nenašel. Bohužel se mi to nezdá, ale je to skutečnost. Dokážeme zneužít k vzájemným bojům, i posvátnou půdu na Hostýně. A z toho je mi smutno.
Prý není dostatek prostoru pro demokratickou diskuzi. Ale vždyť se diskutovalo i hlasovalo na Ústřední radě, předsednictvech, na župních sjezdech. Mnohdy velice tvrdě, ale nikdo nikomu v diskuzi nebránil. Demokracii si ale není možné plést s anarchií, kdy si každý dělá, co chce.
